Svátek má: Sabina

Politika

Velikost textu:

Tošovský: Nechápu, že stát nedokáže umravnit šílené aktivisty šířící lži

Tošovský: Nechápu, že stát nedokáže umravnit šílené aktivisty šířící lži

Žijeme v klidné době průměrného dostatku. Nebýt koronaviru, na naší zelené střeše Evropy u nás je příjemně. Ale skupinky demokratických primitivů nás upozorňují, že klid, ve kterém žijeme, je zdánlivý, píše publicista a spisovatel František Roček na úvod rozhovoru s Pavlem Tošovským.

Pavel Tošovský a Matiční
28. září 2020 - 07:20

Tošovský je inženýrem a křesťanem, klukem z ODS, bývalým starostou obvodní radnice v Ústí nad Labem – Neštěmicích, a v současnosti jedním z náměstků primátora královského města Ústí nad Labem. Tošovský ztratil koncem 90. let doslova veškeré iluze, zhroutily se mu představy o civilizaci. Ránu mu uštědřili cikáni a aktivisté a nějaký chlápek z pražského hradu Václav Havel. A obavu má i z dnešní doby.

S Tošovským je spojená ústecká Matiční ulice, několik pavlačových činžáků ve čtvrti, kde působil jako starosta městského obvodu. Do zrekonstruovaných domů od roku 1993 stěhovali neplatiče. Můžeme je nazývat nepřizpůsobivými, protože se tak chovali. Radnice zaregistrovala oficiálně první problémy v roce 1996: zvýšená drobná kriminalita, vysoká hlučnost v nočních hodinách a pobíhání dětí bez dozoru po celé lokalitě spojené se slovními útoky a s napadáním dětí jiných občanů žijících v této ulici. V roce 1998 slušní obyvatelé na druhé straně ulice v rodinných domcích chtěli, aby při rekonstrukci již rozpadávajícího se plotu, byl plot zvýšen a sloužil také jako protihluková zábrana, aby se alespoň trochu odstínil bordel s činžáků, kde bydleli nepřizpůsobiví, většinou cikáni.

Aktivističtí šmejdi z toho udělali mediálně hysterický pokus o diskriminaci či segregaci cikánů a Romů od většinového obyvatelstva. 


O přítomnosti Tošovský řekl, že je ohromným balvanem, který nám visí na krku. Otázka proto zněla: Co to znamená?

Tošovský:  Již více než 20 let mám velkou obavu o to, čemu říkáme evropská či euroatlantická civilizace. Já jsem to zažil na problému malé zapadlé uličky v Ústí nad Labem, ale to jsem netušil, kam až to půjde celosvětově. Máme tady rasistické a neomarxistické hnutí Black lives matter, Evropou obchází opět strašidlo. Už ne klasického Marxova komunismu, ale mnohem propracovanějšího levicového běsnění, které, když už jim došla dělnická třída, našli si různé domněle utlačované menšiny. Každý si vymáhá nějaké lidské právo a málokdo myslí na lidské povinnosti. Stará dobrá a neustále vyvíjející se židovsko-křesťanská kultura a civilizace ustupuje ideologiím, které zamrzly někdy v 7. století, a nebo prosazují myšlenky, které bychom ještě před pár lety považovali za šílené. Někdy mám pocit, že svět se zbláznil.

Proč ?

Tošovský: Zažil jsem chvilková zoufalství, protože navrch nad slušností a zákonností měla prim skupina fanatiků, kteří si hrají na aktivisty, moralisty bez morálky – jenom s vizemi, a vědí jak dosáhnout toho, co chtěli. Někdy se zdá, jako by to byl marný boj, ale vím, že se nesmí vzdávat. A bojovat dál, i kdyby se to zrovna úplně nedařilo.

Jak?

Tošovský: V EU státní administrativy zdegenerovaly do naprosté lenosti čili pohodlnosti. Evropská civilizace ztučněla, stala se velmi bohatou. Ztučněla industrializací do politické nadváhy. Děsí se řešení problémů. Raději je úředníci a politici odsouvají. Toho si všimli různí aktivisté, nejúspěšnější jsou aktivisté za různá práva rádoby menšin. To jsme zažili v Matiční ulici a zažívají to na různých místech na světě.

Dá se s tím bojovat?

Tošovský: Musí se s tím bojovat, i když člověk cítí, že někdy bojuje proti větrným mlýnům. Z úrovně města se s tím bojuje těžko. Na krajské úrovni se s tím dá bojovat lépe, kraj má alespoň legislativní iniciativu. Je třeba neustále naléhat na vládu, na ministerstva, na jejich úředníky, doslova na ně pořádat štvanici, aby začali něco dělat. Typický je boj s aktivisty, kteří omlouvají tzv. nepřizpůsobivé.

Tedy cikány?

Tošovský: Vím, že otázka je chytákem. Protože nepřizpůsobiví jsou lidé určitého typu chování. Že větší část nepřizpůsobivých v různých lokalitách jsou zároveň cikáni nebo Romové, to je fakt, který nemá s rasismem a diskriminací nic společného. Faktem je, že mezi nepřizpůsobivými těžko najdete Vietnamce.

Čili jedním z léků jsou aktivity na krajské úrovni?

Tošovský: Kraje mají určitou páku na vládu a silnější vliv na parlament v rámci zákonodárných aktivit. Proto tlak krajských zastupitelů má jistou šanci, protože od poslanců jsme se ničeho zásadního v těchto záležitostech nedočkali.

Právě jsem vydal knihu „Aktivisté a cikánský fenomén“, kde analyzuji primitivismus aktivistů, včetně velkého humanisty a ukecaného pozéra Václava Havla. Kniha se týká i plotu v Matiční ulici, což byl skrze bláznivé aktivisty symbol rasismu či segregace. Čili kniha se týká i vás. Vystupujete v ní jako jeden k literárních hrdinů. Jak se na to díváte v reálu vy?

Tošovský: Víte, já jsem si předtím Havla vážil jako představitele disentu a jednoho z hybatelů sametové revoluce. Ale po osobním setkání musím říci, že jsem prožil velké zklamání. Byl jsem v úřadu několik dnů, když přijel prezident Havel a strávil v Matiční 12 minut a dalších 10 minut s námi v kulturním domě Corso. Prezident na vlastní oči viděl, jak je tento problém malý, nicotný. Sám řekl, že si myslel, že se jedná o větší lokalitu. Ptal se nás, zda je možné, že by zeď nemusela být postavena. Neptal se po příčinách situace, a zda vůbec je něco špatného na novém plotu.

Poté situace prezident zneužil. Plot se stal hlavním tématem prezidentské novoroční řeči. Plot či zeď prezident pojal jako symbol a precedens. Myslím si, že tímto projevem celou záležitost těžce poškodil a spolu s Uhlem nese největší díl viny na tom, že bláznivá kauza Matiční ulice pokračovala a gradovala.

Lenost něco skutečně dělat s nepohodlnými problémy se podle mne projevuje nejen v české politické a administrativní džungli, ale v celé EU. Mezi typické EU tupouny dnes patří i nějaká Jourová, místopředsedkyně tupounů z eurokomise. Jourová si již brilantně osvojila humanisticky povrchní slovník úředníků líné evropské politické nadváhy. Jaký je váš názor?

Tošovský: Nechci nikoho urazit, proto jenom řeknu, že dodnes nechápu šílené aktivisty, a že stát je neumí umravnit, aby nešířili lži. Chybí nám noblesní poslanci s přehledem, kteří by byli schopni s tím bojovat, snad v krajských zastupitelích se najdou zálohy, které pomohou. Vzhledem k tomu, že nás čekají krajské volby, doufání je aktuální.

Děkuji za rozhovor, a Bůh s vámi.

Tošovský: Přeji všem, aby se měli co nejlépe to jde, a neztráceli naději.

(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)