Svátek má: Albert

Zprávy

Velikost textu:

Trump zrušil mírová jednání jen dočasně

Trump zrušil mírová jednání jen dočasně

Internetový svět se 17.září během dne dozvěděl, že došlo k „bum“ v Kábulu a v provincii Parván.

Ilustrační foto
18. září 2019 - 07:20

Mluvčí Tálibánu Zabiullah Mujahid v ten boží den prohlásil, že sebevražedný blbeček odpálil výbušninu poblíž jedné z budov (prý personálního oddělení) ministerstva obrany v Kábulu v příjemném odpoledni. Odeslal do islámského nebe nejméně 22 duší a zranění utrpělo 38 lidí, komentuje pro Prvnizpravy.cz publicistaFrantišek Roček.

Další sebevrah s bombou na motorce se odpšouknul ve městě Charikar v provincii Parván poblíž volebního shromáždění Ashrafa Ghaniho, který si vydělává dneska jako afghánský prezident. Atentátník zabil více než 24 lidí a zranil nejméně 31 dalších, většinou civilistů.

Píše se také o tom, co již tuší každý: „Očekává se, že v následujících dnech vzroste povstalecké násilí, protože se Afghánistán připravuje na prezidentské volby 28. září, které  Tálibán hrozil přerušit útoky proti organizátorům voleb a bezpečnostním silám nasazeným na ochranu volebních místností po celé zemi.“

Afghánská vláda je štěstím bez sebe

Oficiální afghánská vláda závislá plně na USA měla nejmenší zájem, aby došlo k uzavření smlouvy mezi Talibanem a USA před prezidentskými volbami.

Pro Ghaniho jako dosavadního prezidenta je důležité, že jako státní ikona má zajištěnou propagaci ve volbách, a zároveň své vítězství ve volbách vidí jako jedinou záruku toho, aby pokračovala proamerická politika v Afghánistánu.

Američané totiž naordinovali v roce 2004 Afghánistánu prezidentský systém, tedy silnou osobu prezidenta, aby prezident mohl lépe ovládat afghánskou administrativu.

Pro dosavadní režim bylo důležité, aby nedošlo k dohodě Severoameričanů s Tálibánem před volbami. Afghánská vláda nakonec donutila Trumpa zrušit mírová jednání. To se jim podařilo.
 
Základní problém

Již před koncem roku 2018 zahájily afghánské oficiální síly ofenzívu proti Tálibánu, a totéž provedli recipročně i Tálibánci. Prostě obě strany si šly po krku, aby měly v mírových rozhovorech lepší pozici. Boje eskalují po celý rok.  

Tím, že byly prezidentské volby odloženy až na podzim, se zhoršila vyjednávací pozice USA. V době, kdy mělo dojít k afghánským prezidentským volbám, mohly vrcholit i rozhovory s Tálibánem. Tento nepříjemný časový scénář se potvrdil. V tom okamžiku se dostal Tálibán i americký Trump do pasti.

Trump a pragmatičtí američtí vojáci věděli, že jsou v pasti. V době kdy měla být podepsána dohoda musí Tálibánci tvrdě reagovat proti prezidentským volbám, neboť volby mají jediný cíl: Potvrdit ve funkci nějakého prozápadního kandidáta, nejlépe dosavadního prezidenta, aby ten dále potvrzoval strategii USA.



Mrtvol je vždy dost

Náhlé ukončení rozhovorů Amíků s Tálibánem nebylo náhlé, ale nutné. Jako mohli amerikánští bossové podepisovat mírovou dohodu s Talibanci v době, kdy se obě válečné strany v Afghánistánu, s vehementním přispěním amerického letectva, rvali jako psi na život a na smrt?

Zabití 12 lidí při jednom všedním atentátu, kdy odešel do věčných lovišť také jeden americký voják, byla náhodná záminka, která se právě hodila. V řadě jiných případů již předtím došlo k výrobě většího počtu mrtvol, a mírové rozhovory pokračovaly dál. Ale teď se jeden atentát náramně hodil.

Trumpova administrativa musela najít ve vhodný čas záminku pro přerušení rozhovorů, kterému se říká ukončení rozhovorů.

Trump sice řekl, že Tálibán nebyl zasažen tvrději, než byl zasažen právě teď, tedy když Američané ukončili rozhovory, ale ve skutečnosti Trumpův vzkaz je jiný:

Teď ukončuji rozhovory, aby toho nevyužili moji hysteričtí političtí protivníci. Až skončí zabíjení kolem prezidentských voleb, a situace se poněkud uklidní, budeme pokračovat v jednání dál. Do té doby budeme bombardovat talibánské pozice, aby mohla oficiální afghánská armáda předstírat, že má relativně situaci v rukou.

Potvrdila to i zpráva „Situace v Afghánistánu a její důsledky pro mezinárodní mír a bezpečnost / Zpráva generálního tajemníka OSN, z 3. září 2019. Ve zprávě bylo uvedeno: „…Afghánské a mezinárodní vojenské letectvo pokračovalo (mezi 10. květnem a 8. srpnem 2019 – pozn.) v provádění velkého počtu leteckých úderů, 506 úderů zaznamenaných během období, což je 57% nárůst ve srovnání se stejným obdobím v roce 2018.“

A jede se dál

Po „náhlém“ oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o zastavení mírových rozhovorů s Tálibánem pokračovaly přípravy na nadcházející afghánské prezidentské volby, o nichž se očekávalo, že mohou být v rámci dohody mezi USA a Tálibánem zpožděny.

Prezidentský mluvčí v sobotu 14. září to řekl na plnou hubu: Prioritou vlády je uspořádat národní volby koncem měsíce - spíše než dosáhnout míru s povstalci. Legitimní mírová dohoda s afghánským Tálibánem může přijít až po volbách.

Tím dosavadní vláda ale jenom oddálila nebezpečí dohody Talibanu s Američany.


Co bude dál, neví nikdo

Kromě toho, že budoucnost je nejistá, ve vedení afghánské vlády národní jednoty (NUG) si jdou někteří potentáti po krku - prezident Ashraf Ghani a premiér Abdullah Abdullah jsou konkurenti ve volbách a proto i ve vládě. Abdullah teď údajně pozastavil dekret prezidenta Ghaniho o opatřeních na ministerstvu zahraničních věcí.

Rvačka o prezidentský trůn naznačuje, že neexistuje nic jako shoda, ale jenom jde o sdílení určitých spikleneckých strategií mezi různými skupinami.

Jak prohlásil zvláštní americký vyslanec pro usmíření s Afghánistánem Zalmay Khalilzad, mírová dohoda s divochy z USA byla „v zásadě“ dokončena, takže už není co diskutovat o americkém směrování, pokud se týká Afghánistánu.

Už jde jenom o Afghánce, kteří jsou na výplatě americké administrativy. Oni se bojí dohody USA s Tálibánem. Samotní prostí Afghánci již nevěří prakticky ničemu.

Za necelé 2 týdny mají být prezidentské volby v divokém Afghánistánu a bezpečnostní situace nedává naději, že by se mohlo něco změnit… V poslední době se zhoršila bezpečnostní situace ve většině provincií. Někteří členové senátu vyjádřili obavy ohledně situace na svém nedělním zasedání (15. září) a uvedli, že ve většině provincií probíhá válka.

(rp,fr,prvnizpravy.cz,foto:arch.)