Svátek má: Libor

Komentáře

Jiří Valenta

poslanec PS PČR (KSČM)

Česká televize a její sněmovní ochránci

Česká poslanecká sněmovna disponuje, ve srovnání se zákonodárnými orgány jiných zemí, některými velice podivuhodnými až zarážejícími specifiky.

Jedním z nich je neskutečná obava a nechuť mnohých poslanců a jejich politických subjektů zaobírat se ožehavou problematikou veřejnoprávních médií. A tak se stává, že například Výroční zprávy o hospodaření nebo činnosti České televize leží, bez příslušného projednání, v naší sněmovně i několik let! Někdo by mohl namítnout, že tato problematika může počkat, ale opak je bohužel pravdou!

Výroční zprávy ČT za příslušný kalendářní rok, jsou z hlediska řádného fungování největšího veřejnoprávního média v zemi, nesmírně důležité! Zákon o ČT, v par. šest, bodě třetím, jasně stanoví, že v případě neschválení jakékoliv této zprávy, a to dvakrát po sobě, může poslanecká sněmovna odvolat kontrolní orgán televize Radu ČT. A tento krok se potom musí zákonitě odrazit i do obsazení TOP managementu ČT, včetně postu generálního ředitele. Právě zde spočívá problém, kdy se někteří politici bojí,  buď řešit agendu spojenou s ČT vůbec, nebo naopak ještě vystupují v roli televizních bodyguardů a to zcela nekritickým a neprofesionálním způsobem, který vyvolává u mnoha občanů podezření až z jakési politické kartelové dohody.

Všichni, kdo chtějí, mohou registrovat, že miliardové „penězovody“ vedou z ČT různými směry, často  ale až k osobám či skupinám majícím úzké vazby na některé politické strany nebo, že tyto jsou ve vysílání ČT protěžovány. Často bývá patrno, že v zájmu předurčené mainstreamové ideologie je také efektivně manipulováno veřejným míněním. Naznačená neformální spolupráce může být tedy pro někoho výhodná, ovšem koncesionář potom často žasne nad drzostí a jednostranným pokrytectvím některých zaměstnanců média, které si napřímo platíme všichni!
    
Před několika dny jsem nechal ve sněmovně zařadit na pevný termín projednání výročních zpráv ČT za léta 2018 a 2019, přičemž tento můj návrh podpořilo 159 poslanců. Říkal jsem si, že dvě vyčleněné hodiny jsou sice málo, ale stále je to lepší než nic! Bohužel jsem však podcenil „politickou kliku“, která zájem projednat zprávy sice veřejně deklaruje, ale potom se chová naprosto opačně.



A nyní čtěte, prosím, velice pozorně!
Hned po odhlasování mého “pevného zařazení“ se o slovo přihlásila poslankyně Válková z vládního ANO a nechala do vyčleněných dvou hodin ještě vřadit vládní návrh s vyslovením souhlasu s ratifikací jisté úmluvy OSN a tím dvouhodinovou dobu na projednávání televizních zpráv „takticky“ pokrátila skoro o půl hodiny. To však ještě nebylo nic proti tomu, co vymyslel její stranický kolega, „diářový“ Faltýnek se sociální demokratkou Valachovou. Ti prosadili další zkrácení času na projednávání zpráv ČT a to dokonce o hodinu. Zrovna v době, určené na zprávy ČT, bylo prý nesmírně nutné projednat informaci ministra školství o maturitách. To ale, když se hlasovalo o mém návrhu, dotyční ještě nevěděli? Takže celkově, na projednávání obsáhlé agendy čtyř „vousatých“ zpráv k ČT zůstala, po „tvůrčím“ zásahu poslanců ANO a ČSSD v programu jednání sněmovny pouhá půlhodina. Ale i ta se zdála být některým nepříjemná, takže sněmovní zpravodaj dané problematiky Dolínek z ČSSD se v ní ještě plamenně a hlavně dlouze rozhovořil o tom, jak je vysílání ČT vzorové, hodné k následování. Zbývající dobu již snadno vyplnil obstrukčním čtením a vlastní interpretací zákona o ČT poslanec Jakob z TOP 09. Poté bylo projednávání výročních zpráv ČT přerušeno. A to prakticky opět na neurčito!
    
I na tomto jediném příkladu může koncesionář ČT, z jehož poplatku je majoritně sestaven sedmimiliardový rozpočet ČT, dobře vidět, komu a jak jde v poslanecké sněmovně o kontrolu hospodaření s ním, či snad o objektivitu, nestrannost a vyváženost vysílání. Předvolebně zajímavým může být i fakt, jak mnozí politici deklarují a potom se chovají naprosto opačně. Že by měli z veřejného projednávání televizních zpráv strach? Já bych řekl, že mají a oprávněně!

Jiří Valenta